22. 7. 2020
Publikujeme zde interpelaci našeho člena, Pavla Rady, na náměstka primátora hlavního města Prahy, Petra Hlubočka s odpovědí od ředitele Lesů hlavního města Prahy Ondřeje Paličky.
Dobrý den pane náměstku. Obracím se na Vás s interpelací ohledně kalamitního stavu lesních porostů v Modřanské rokli který považuji za zbytečně vyhrocený. Je sice obecně známo, že suchem, kůrovcem, imisemi… došlo a dochází k postižení porostů na velké oblasti republiky ale jde mi o to jak co možná zachovat alespon rekreačně neobvykle významnou zeleň. Vedle dřevoprodukčního významu přeci mají lesy i velký význam pro životní prostředí a to nejvíce v nejbližším okolí bytové výstavby. Stávají se tam jakýmsi lesním parkem o který by společnost měla adekvátně intenzivně pečovat. Právě v souvislosti s krajně problematickou „péčí“ v Modřanské rokli dále píši. Jde mi konkrétněji o bývalý vzrostlý les v těsné blízkosti 12patrové zástavby za blokem domů Urbánkova 41 až 55. Právě za tímto blokem v severně se svažujícím prostoru je les už druhým rokem zvláště problematicky asanován. Jde přitom o oblast která má statut chráněného území a je ve správě lesů hl.m. Praha. Správce střediska lesy hl.m. pan Hrma byl upozorněn na kalamitní stav a laxnost lonského přístupu, kdy lesníci nechali část kůrovcově napadených a poté jen pokácenéch stromů prakticky sezonu na místě ležet s riziky na eskalaci. K problematice jsem totiž zkraje tohoto roku napsal článek do místního tisku. Poté proběhlo místní projednání s místostarostkou P12 pro životní prostředí ing. Tylovou i zástupci Lesů. Do novin poté správce přislíbil „úklid do konce března“. („Zasáhla Modřanskou rokli klimatická nouze?„) V únoru však navíc přišlo větrné počasí s novými vývraty. Lesní dělníci sice v oblasti stále pracují ale tempem a způsoby hospodaření které pokládám za neadekvátní situaci (skladování kůrovcového dřeva v porostech atd..) To vše rozporně nejen s jejich prohlášeními ale i s dikcí Lesního zákona. Zde se ale navíc jedná o fakticky lesopark s bezprostředním významen pro zahuštěnou zástavbu. Konkrétně zejména v této oblasti totiž dál rok stojí sice lesníky k odstranění označené – ale dnes už zcela suché stromy. To však hned vele pokácených kmenů smísených s doposud čerstvým polomem… Paradoxně (snad až jako výsměch mistním?) … je poblž dokonce nově umístěna vývěska s textem …“Kůrovcovcem napadené stromy je třeba z lesa včas odstranit“. Realitu těchto dní závěrem dokládám několika fotografiemi. V případě zájmu mohu zaslat další fotografie dokladující období posledních 5 měsíců. Prosím o vysvětlení, jak je možné, že správce oblasti připouští právě v takto exponované oblasti už rok stav v přímém rozporu jak se zněním Lesního zákona, tak s deklaracemi vývěsek opatřených hlavičkou města.
Zdravím a přeji příjemný den.
Pavel Rada
Dobrý den, posílám Vám odpověď od pana ředitel Lesů hl. m. Prahy. S pozdravem, Tomáš Nakládal, asistent
Vážený pane Rado,
velice si vážíme Vaší péče o lokalitu Modřanské rokle jako významné přírodní lokality. Musíme vám dát za pravdu, že termíny dokončení prací uváděné na společném jednání se nám nepodařilo splnit, naopak se musíme ohradit vůči tvrzení ohledně našeho laxního přístupu. Protože jsme si vědomi závažnosti situace probíhá zde v návaznosti na rok 2019 téměř kontinuální činnost a to jak prevenční našich lesníků, tak i vlastní nahodilé těžby, následné výsadby nebo odvozy dřeva. Tyto však nejsou vzhledem k celorepublikové situaci obchodu se dřevem v takové frekvenci jakou bysme si představovali. Opatření proti kůrovci zde činí cca 1/6 celkového objemu nahodilých těžeb na území hl. m. Prahy a to i přes obtížný přístup do jednotlivých zasažených míst daný reliéfem terénu. Ležící a skladované dřevo je, z výše uvedených důvodů, v porostech a na skládkách asanováno, větve stahovány a štěpkovány, vše tedy v souladu s lesním zákonem. Právě proto, že lesy v této lokalitě mají status lesů zvláštního určení se zvýšenou rekreační funkcí, nikoliv tedy lesy hospodářské, je cílem naší činnosti, za použití výše uvedených nástrojů, les v této lokalitě co nejdéle zachovat a vyhnout se rozsáhlému plošnému zásahu, tak jak by to nejspíše bylo v případě hospodářského lesa. Provádění prací v Modřanské rokli není ani zdaleka u konce a budou zde, v této nelehké době, probíhat průběžně po celý rok s cílem zachování přírodního a rekreačního potenciálu lokality, tedy přesně toho, co od této lokality očekáváte i Vy.
S pozdravem
Ondřej Palička
Dobrý den pane Paličko.
Předně děkuji za reakci na mé aktivity a tedy za naději, že podněty dospěli k někomu kdo může přímo působit na zmírnění hrozících škod. Žel nevím na kterou s mých aktivit ohledně snahy co možná zachovat úroveň rekreačního významu porostů Modřanské rokle reagujete a proto odpovím obecněji abychom si ujasnili co „přesněji“ očekávám – jak píšete závěrem.Doufám, že se takto podaří vyjasnit, zdali jsem eventuálně v něčem někoho neúmyslně mylně neinformoval.
Mám předně za to, že s mé strany nejde ani tak „péči“ za kterou výslovně děkujete ale která může mít (lidově řečeno) i pejorativní význam. Věcně vzato „péče“ je – když už – tak nejspíše v rukou správce polesí. Z mého pohledu jde zveřejňováním poznatků o snahu konstruktivní kritikou přitáhnout odpovídající pozornost k negativním jevům v místních porostech a omezit tak negativní dopady.
Prvou zásadnější informaci o velmi špatném stavu porostů jsem v poslední době přednesl na jednání komise životního prostředí P12 v závěru loňského roku – žel zřejmě bez přímé reakce. Poté v lednu 2020 proto napsal článek do místního tisku. Pak se zúčastnil místního šetření se zástupci Lesů a obce. lesníci přitom vyslovili přesvědčení, že i bez navyšování kapacit do konce března vše „uklidí“. Počátkem dubna jsem v souvislosti a polomovou situací znovu dokladoval stav dopisem na místostarostku E. Tylovou kde upozorňuji na věcný nesoulad s proklamací ba na zhoršení. Naposledy jsem pro některé až rok pokračující problémy a narůstající kůrovcovou aktivitu, před zhruba týdnem interpeloval u náměstka primátora pro životní prostředí. Všechny názory jsem vždy doložil fotograficky a pravidelně nabídl účast na jejich ověření.
Pokud jde o pojem „laxnost“ tak ten s mého pohledu odpovídá situaci kdy odpovědný správce dlouhodobě pomíjí informace o kritické vážnosti situace a reaguje na až katastrofický vývoj neadekvátně jen standardním opatřením. Vždyť konkrétně lesní porosty ČR ale i ostatních zemí mírného pásma dokonce nikdy v lidské historii nebyly atakovány tak dramatickou klimatickou změnou která má gradient dvouřádově vyšší než na konci poslední doby ledové před 10 tisíci lety a hrozí teplotní změnou až o 4 ˚C, která odpovídá dnešním průměrným teplotám někde ve Středomoří s docela jinými porosty. Tedy pro život většiny dnešních našich dřevin neslučitelnému stavu. Klimaticky nejspíše planeta při současné civilizační „laxnosti“ k poznatkům klimatické vědy změní za století podnebí na takové, které zde bylo zhruba v třetihorách před 10 miliony let. Lidé se sice mohou pokusit přestěhovat nebo změnit své postoje – dlouhověkým porostům však hrozí zkáza na jejímž začátku se my nyní nacházíme.
Změna klimatu která začíná na planetě probíhat je ale i veřejnosti přeci známá už od prvé zprávy IPCC vyšlé před cca 30 lety. Tehdejší prognózy se dnes nemilosrdně reálně naplňují, a to právě i v Modřanské rokli. Většinová společnost včetně lesnické komunity ještě před pár lety nechtěla uvěřit vážnosti situace – natož začít nést reálnou odpovědnost, a to přesto, že politici přislíbili celosvětově jednat. Skutek tedy utekl. Toto vše je obecně právě o široké tragické „laxnosti“ dlouhodobých lidských postojů vůči lesům. Lesy jsou navíc zvláště u nás nadále vystaveny ataku kyselou depozicí jež od nejkritičtějších let 80-tých poklesla na čtvrtinu. Depozice oxidů dusíku přitom doposud zejména v městech s koncentrovanou dopravou roste. Růst teplot navíc prodloužil jak vegetační období tak ale neobvykle počet kůrovcových rojení. Za situace celoročního několikaletého poklesu srážek to u porostů a zejména smrku a borovice vyvolává stres na který reagují velkoplošným odumíráním. S takto dramatickou situací nakonec ani Lesnický zákon zřejmě nepočítal. Vy ale píšete dokonce o souladu stavu s Lesním zákonem.
Mám tedy za to, že nejspíše oba máme k širší i místní situaci rozdílné informace které na několika konkrétních případech dále rozebírám a dokládám fotografiemi s 9.5.2020:
Masivní smrky označené už vloni k asanaci a s ním desítky dalších ale spíše tenčích, doposud stojí/ležící nedaleko obytných bloků. Kůrovec se na nich zřejmě už vloni mnohanásobně namnožil, zimoval… Polomové znovu snadno napadá bez nezbytných zásahu za prakticky poslední rok:
Píšete:…“Ležící a skladované dřevo je, z výše uvedených důvodů, v porostech a na skládkách asanováno“..
Odpovídám: .. Na skládce dřeva uvnitř porostů u cesty v Modř rokli leží v rozporu s pojmem „asanace“ na jedné hromadě neodkorněné staré dřevo s loňského kůrovcového požeru spolu s letošním polomovým kde požer právě započal. Kůrovec takto ani nemusí nikam přelétat… nebo snad jde o „lapáky“?
Píšete: …“větve stahovány a štěpkovány“…
V uvedené lokalitě je ale pravidelně vidět jak jsou větve někde naházené do rokliny zde hluboké až 2m a dlouhé cca 20m, jinde zatím ještě na hromadách. Štěpkovač ani odkornování jsem nikdy v této lokalitě pracovat neviděl. Po takovéto technice zde ani nejsou viditelné zbytky.
Naopak s Vámi ale souhlasím, že zde v pracovních dnech opravdu na mnoha místech probíhají nebývale rozsáhlé práce. Možná, že i jako potřebná věcná reakce na oprávněné podněty. Žel ale stále ještě ve vleklém skluzu za vývojem situace. Stromy umírají navíc právě paradoxně v těsné blízkosti lidských sídel jejihž obyvatelé na to hledí s nebývale luxusních bytů a aut… Vše a pod patronací nejbohatšího města republiky. Informace o konkrétnostech ale zřejmě oba máme doposud různé a i vývoj v čase má svou dynamiku. Rád bych se ohledně míry krizovosti mýlil a velmi si přeji aby se i přes mou skeptičnost podařilo situaci zvládnout. Pro lepší vzájemnou informovanost rád poskytnu i další, starší případně aktualizované foto-podklady.
Děkuji za Vaši přímou pozornost k vyhrocenému ale snad ještě alespoň místně zmírnitelnému problému.
Zdravím a přeji příjemný den.
Pavel Rada