2. 6. 2021
Třetím přírůstkem do edice Crossover, kterou nakladatelství Argo uvádí na náš trh „oceňované populárně naučné texty, které zachycují současné technologické, ekonomické, politické a společenské trendy a předstírají možné scénáře“, je kniha Aleca Rosse Obory budoucnosti. Americký expert na nové technologie se v ní snaží vytipovat nejdůležitější technologické změny, které nás v nejbližších letech čekají. Kniha je tak úzce provázána s tím, jak by měl vypadat školský systém, který studenty na blízkou budoucnost připravuje. Dnešní školy napříč jednotlivými stupni vzdělání, zejména v postkomunistických zemích totiž uvízly v tom, že stěží dokáží připravit své svěřence na svět současný, natož aby je připravily na svět, jaký asi bude, až školy opustí. Pokud jde o postkomunistické státy, jsou dle Rossovy knihy světlou výjimkou pobaltské republiky, zejména Estonsko, které jako jedna z mála postsovětských republik dokázalo využít potenciál informačních technologií, když například úplně přeskočilo fázi budování sítě pevných telefonních linek a rovnou vsadilo na sítě mobilní. Jako opak Estonska pak Ross uvádí Bělorusko, které svůj průmysl zakonzervovalo někde v osmdesátých letech, ostatně dlouhodobě jediný vládce Běloruska, Alexander Lukašenko, byl původně šéfem socialistického JZD. Řekněme, že Česká republika se nachází někde mezi oběma extrémy, když svou ekonomickou budoucnost spojila s jediným odvětvím, automobilovým průmyslem. Pokoronavirový stav tohoto průmyslu pak naznačuje, že pokud se brzy nepokusíme najít nějakou jinou cestu, na škále mezi Estonskem a Běloruskem nás čeká přibližování se k tomu zamrzlejšímu pólu. Za obory budoucnosti Ross považuje robotiku, genetiku, bezhotovostní finanční trhy, počítačovou bezpečnost a zejména data, která fungují jako základ všech předchozích a mnohých dalších oborů. Pravda, Ross se ve své knize věnuje především technologiím, takže vynechává jiné obory budoucnosti, ať už jde o obnovitelnou energetiku včetně odpadového hospodářství, ekologické zemědělství nebo různé nástroje pro boj s klimatickou změnou. Na radu současných miliardářů, kteří pečují o výchovu svých dětí, doporučuje do vzdělávání zapojit vedle výuky cizích jazyků i výuku jazyků programovacích. Kromě například angličtiny by se tak děti měli už od základní školy seznamovat třeba s Pythonem. Cituje také teorii, že dnešní Silicon Valley je vlastně nástupcem Říma z dob Římské říše, když dokáže v různých zemích vybírat svůj desátek z technologií a služeb, jako jsou Uber nebo AirBnB. Jak tu také píše, většina vlád by chtěla mít své vlastní Silicon Valley, což ale nikde pořádně nefunguje. Na rozdíl od větší podpory školství a firem, které se zaměřují právě na budoucí svět.
Alec Rosse: Obory budoucnosti. Přeložil Jan Prokeš. Argo 2019, 340 s.
Jiří G. Růžička