14. 3. 2022
Autorský tým internetového deníku A2larm se vydal do různých koutů naší země, aby odtud přinesl zprávy, která se do běžných médií nedostaly. Reportážní soubor Stát v rozkladu ukazuje periferie naší republiky a jejich palčivé problémy. První reportáž, jejíž autorkou je Saša Uhlová se zaměřuje na obecnější problém, a to na nedostatek obecního a sociálního bydlení. Zejména senioři se na sklonku svého věku dostávají do situace, kdy po smrti svého partnera jen stěží dokáží platit komerční nájemné a dostávají se do pasti chudoby. Pokud tedy sami nevlastní byt, v němž žijí. Na obživu a léky jim často zbývá pár stovek na měsíc, pokud se mají podle rad bohatších přestěhovat do menšího bytu, těžko shánějí peníze na stěhování a zároveň neradi opouští prostředí, na které jsou zvyklí a je často tím jediným, co jim ještě zůstalo. Pavel Šplíchal pak vyráží do severních Čech, kde se pokouší zmapovat místní střední školství. Mnoho Romů tu končí na podřadných dvouletých učilištích, kde se nic nenaučí, často pak odcházejí pracovat ještě během studia, protože vydělané peníze v ruce jsou lákavější než dva roky strávené ve škole. Podpora v dalším vzdělávání přitom nepřichází ani od rodiny, natož od státu. Apolena Rychlíková se vydala do Šluknovského výběžku, kde není radno onemocnět. Nejbližší nemocnice je až v Děčíně a může se stát, že pacienta čeká přenášení z jedné sanitky do druhé někde na půli cesty. Problematické poskytování zdravotní péče je pak dalším důvodem, proč se odsud raději odstěhovat. Tedy, pokud si to můžete dovolit. O něco lépe jsou na tom bývalí horníci z Ostravska, za nimiž se vydala Saša Uhlová, ani oni ale nemají větší perspektivu v kraji s vysokou nezaměstnaností. Jan Bělíček se vydává do rodného Zlína, aby zmapoval zdejší kulturní scénu. Moc z ní tady nezbylo, nepomáhá ani soukromá vysoká škola, snad i proto, že na ní chybí humanitní obory. Budoucí manažeři místní divadlo nebo artové kino, které už ostatně zavřelo, nevytrhnou. Přitom možnost žít v místě s kulturním vyžitím je pro mnohé vysokoškoláky, kteří by se třeba i chtěli vrátit, docela důležitou podmínkou. V závěrečné reportáži pak Pavel Šplíchal popisuje případ, kdy jedna rodina z Vansdorfu chtěla pomoci jiným rodinám, vystěhovaným z jejich domovů. Z dočasné pomoci se stala pomoc dlouhodobá a z ní frustrace pro toho, kdo chtěl pomoci. Rodina paní Hučkové přitom jen suplovala nedostatečnou pomoc ze strany státu. Série reportáží poukazuje na problémy, jimiž žijí lidé mimo reflektory médií. Rozklad, na který sice není moc vidět, ale to neznamená, že neovlivňuje životy statisíců, možná milionů lidí, kteří by měli mít stejně jako jejich sousedé právo na důstojný život. Není divu, že ti schopnější se raději stěhují do měst, kde mají přeci jen větší šanci a města pak musí řešit problémy s nedostatečnými kapacitami bydlení a infrastruktury, mimo jiné školství nebo dopravy. Bez pomoci v regionech ale bude situace jen horší, jak v regionech, tak ve městech.
Jiří G. Růžička
Jan Bělíček, Apolena Rychlíková, Pavel Šplíchal, Saša Uhlová: Stát v rozkladu. Host 2021, 195 s.